TYPY NÁDORŮ: Rozdíly v typech karcinomů prsu

Přestože se všechny označují jako karcinom prsu, nejčastější ženské nádory jsou navzájem odlišné a proto je každý typ jinak léčen. Pokud vaše kamarádka onemocněla „stejným“ onemocněním jako vy, ale má biologickou léčbu a vy jen chemoterapii, neděste se. Karcinom prsu je velmi různorodá skupina různých histologických subtypů nádorů, z nichž každý má svoji typickou léčbou. Přinášíme vám jejich podrobný přehled.

Zdroj: Pexels

Podle místa vzniku

Prvně lze rozdělit nádory podle místa jejich vzniku. Všechny vznikají v prsní tkáni, která je rozdělena na mlékovody a žlázové lalůčky.

• Duktální karcinom prsu – vzniká v mlékovodech neboli duktech. Je nejčastějším typem karcinomu prsu, statistiky uvádí až v 80 % případech. Dále se dělí na:

  • Duktální karcinom in situ (DCIS) – počáteční karcinom, který se nezačal šířit mimo původní epitel do lymfatických cest nebo vzdálenějších orgánů.

  • Duktální invazivní karcinom – nádorové buňky pronikly z původního epitelu přes bazální membránu do okolních tkání. Následkem šíření může tento druh nádoru vytvářet metastázy, nejčastěji v játrech, plicích, kostech nebo centrální nervové soustavě.

• Lobulární karcinom prsu – vzniká ve žlázových lalůčcích a opět se dělí na dva podtypy:

  • Lobulární karcinom in situ (LCIS) – časná varianta nádoru, která se nešíří přes bazální membránu do lymfatických cest nebo vzdálených orgánů.

  • Lobulární invazivní karcinom – nádorové buňky se šíří do okolní tkáně a mohou zakládat metastázy v játrech, na vaječnících nebo pobřišnici.

Dle histologie

Podle histologie, rozboru tkáně, se karcinomy prsu dělí na další typy podle toho, zda nádorové buňky mají na povrchu některý z nádorových markerů/receptorů. Jsou to HER2+, ER a PR. Na základě přítomnosti či absence těchto receptorů se určuje, zda je pacientce podána biologická či hormonální léčba.

HER2+ nádor je ten, jehož buňky na svém povrchu nesou nadměrné množství receptoru HER-2 (c-erbB-2 neboli humánní epidermální receptor 2). U přibližně 20-25 % karcinomů prsu je tento receptor přítomný ve zvýšené míře a je spojen s rychlejším růstem. Buňka s nadmírou (overexpresí) receptoru HER2 přijímá daleko větší množství signálů k dělení, proto nádor roste rychleji.

Dokud nebyla objevena cílená biologická léčba, měly pacientky s HER2+ nádory špatnou prognózu, protože se jedná o druhý nejagresivnější nádor s častými recidivami (obvykle v prvních 3 letech). Objevení léčivých látek trastuzumabu a pertuzumabu značně zvýšilo šanci pacientek na vyléčení. Přestože tento podtyp nádoru zůstává velmi vážnou diagnózou, je v dnešní době dobře léčitelný při včasném odhalení. Biologická léčba monoklonálními protilátkami obvykle trvá 1 rok, pokud nejsou přítomny metastázy. Aplikuje se nejčastěji do podkoží, výjimečně také intravenózně.

Jako ER pozitivní nádory se označují ty, jejichž růst reaguje na jeden z ženských hormonů – estrogen. Přibližně 65 % nádorů prsu u žen před menopauzou je hormonálně závislých na estrogenu či progesteronu (PR). Po menopauze se incidence zvyšuje na 80 %. Z histologie se proto vedle overexprese receptoru HER2 určuje také exprese ER a PR. Jestliže je nádor pouze hormonálně dependentní, tedy HER2 negativní, je prognóza pacientky mnohdy dobrá. Hormonálně závislé nádory bývají méně agresivní a existuje pro ně hormonální léčba, jejímž cílem je snížit hladinu estrogenu a progesteronu v těle.

Hormonální léčba u žen před menopauzou a po ní se liší. V současné době se u premenopauzálních pacientek nejčastěji používá tamoxifen v podobě tabletek. Někdy je léčba kombinována s injekcemi s léčivou látkou goserelin. Ta zajišťuje mj. ochranu vaječníků před negativními účinky cytostatik. Léčba nejčastěji trvá 5 až 10 let a to z důvodu recidivy v pozdějších letech. U žen po menopauze se v současné době preferuje lék s anastrozolem, který významně snižuje riziko návratu nemoci u postmenopauzálních pacientek.

Výjimkou nebývají ani nádory, které jsou hormonálně závislé a zároveň se vyznačují overexpresí receptoru HER2. Tento druh onemocnění je léčen kombinací hormonální a biologické léčby s chemoterapií.

Triple negativní karcinom prsu je ten, u něhož nebyly nalezeny receptory ER, PR a HER2+. Nereaguje na hormonální a biologickou léčbu, proto tyto druhy terapií nejsou indikovány a pacientky jsou léčeny pouze chemoterapií nebo operací či radioterapií, případně jejich kombinací. Z toho důvodu jsou triple negativní (TN) nádory nejhůře léčitelné a mají ze všech nejhorší prognózu s častým výskytem metastáz. Nicméně při včasném záchytu je jejich léčitelnost dobrá a nádory mnohdy kladně reagují na nejběžněji používanou kombinaci cytostatik – antracyklinů s cyklofosfamidy. V posledních letech se pro jejich léčbu využívá také cisplatina. TN karcinom prsu se vyskytuje u přibližně 15 % všech případů.

Z histologického vyšetření se určují další dva parametry, které odkazují na prognózu onemocnění.

Ki67 představuje proliferační marker. Jeho hodnota se udává v procentech a určuje růstovou aktivitu nádoru, tedy jak rychle probíhá buněčný cyklus a jak se množí jednotlivé nádorové buňky. Vyšší hodnoty (nad 20 %) obecně značí horší prognózu.

Grade označuje stupeň diferenciace buněk, tedy jak moc se podobají původní zdravé buňce a naopak. Jeho hodnota je buď 1, 2 či 3. Dobře diferenciované buňky s gradem 1 rostou nejpomaleji a nejvíce se podobají buňkám původní tkáně. Naopak grade 3 odkazuje na velmi agresivní, málo vyzrálé buňky se sklonem k metastazovaní. Pozitivní zprávou je, že méně diferenciované nádorové buňky jsou obvykle citlivější k léčbě cytostatiky.

Odborná konzultace: MUDr. Petra Pokorná, FN Motol, Radioterapeuticko-onkologické oddělení