LYMFA: Vše o lymfě s lymfoterapeutkou Lucií Čedíkovou

Proč by ženy během léčby karcinomu prsu či po ní neměly nosit těsné prádlo nebo se vystavovat teplotním šokům? Lze vhodnou prevencí snížit riziko rozvoje lymfatického otoku? Na tyto a další otázky odpovídala lymfoterapeutka Lucie Čedíková z pražské kliniky FLOW. Sama před 17 lety onemocněla rakovinou prsu, podstoupila chemoterapie a pět operací. Její poznatky tedy v sobě snoubí učenost odbornice s osobním prožitkem pacientky. Od roku 2012 se plně věnuje lymfatickým a kyslíkovým terapiím, lymfatickému (kinezio) tapingu a osobnostní psychologii.

Lucie Čedíková

Lymfatický systém v našem těle ovlivňuje mnohé pochody, včetně imunity. Ukazuje se, že tento systém je hodně citlivý. Co ho může negativně ovlivnit?

Lymfatický systém plní v lidském těle velmi důležité úkoly:

• tvoří přirozenou imunitu lidského těla

• ovládá hospodaření s tělními tekutinami

• je zodpovědný za orgánový transport důležitých látek v lidském těle (vitamíny, minerály, enzymy, stopové prvky, hormony, tuky, bílkoviny, cukry,..)

• odvádí z těla zplodiny z metabolických procesů, toxické a odpadní látky.

Porucha funkce lymfatického systému je již dlouhá léta jednou z civilizačních chorob souvisejících s civilizační zátěží. K jeho oslabení přispívá zejména fyzická a psychická nepohoda, kterou shrnujeme pod jedno slovo – stres.

Co lymfatickému systému žen po léčbě rakoviny prsu neprospívá?

🌡vystavování se teplotním šokům (vysoké/nízké teploty) – proto se nedoporučuje např. saunování nebo naopak kryoterapie, pozor i na horkou vodu ve vaně nebo třeba ve dřezu na nádobí

🫗nedostatečný pitný režim (ovšem s tím, že nic se nemá přehánět)

👙nošení pevného / těsného oblečení – zejména v oblasti hrudníku, břicha a horních končetin, nevhodné jsou např. podprsenky s kosticemi nebo příliš těžký batoh

⌚️nošení hodinek, prstýnků či náramků (i volných) na končetině té strany těla, kde byl nádor

🤸‍♀️nedostatek pohybu (doporučuje se 30 minut pohybu denně – ideální jsou procházky, ono-jóga, plavání…ale ani se sportem to nesmíme přehánět)

🧘‍♀️nedostatek psychické hygieny

🥦 dbejte na zdravou výživu a dostatek spánku, lymfedému nedělá dobře obezita nebo větší přírůstek váhy

🩸opatrně na poranění (říznutí nožem, poranění při pracích na zahradě, pozor také na kousnutí hmyzem)

💉 z postižené končetiny by se neměla odebírat krev, měřit se na ní tlak nebo se do ní očkovat, ale pokud máte postižené obě končetiny jiné řešení moc není, ale nebojte lze například krev odebírat bez zaškrcení, jen o tom vždy informujte příslušného zdravotníka

*) Všechny extrémy jsou nevhodné. Lepší je chůze než běh. Lepší je lehký a pravidelný strečink než silová námaha v posilovně. Lepší je denně hodina příjemné relaxace než 5 dní intenzivního stresu a pak celý den volno.

Velkým zásahem do lymfatického systému je odebrání jedné či více uzlin, např. při léčbě karcinomu prsu. Co se děje s lymfou, když se sníží počet lymfatických uzlin? Kolik jich vlastně v těle přibližně je?

Podle anatomických poznatků je v lidském těle celkem asi 800 lymfatických uzlin. Toto číslo je ovšem u každého jedince jiné! Může se lišit i o několik desítek. Pokud se budeme bavit o lymfatických uzlinách v podpaží, což zajímá pacientky s diagnózou karcinom prsu, je jich v průměru v jednom podpaží přibližně 40.

Odstranění – snížení určitého počtu – lymfatických uzlin má za následek snížení efektivnosti lymfatického systému v té spádové oblasti, kterou tyto uzliny mají na starosti. Dotčená oblast je pak lymfaticky oslabena. Ve výsledku to znamená větší náchylnost (až téměř jistota předurčení) k lokálním lymfatickým otokům, lymfedémům. Samozřejmě snížení počtu lymfatických uzlin také procentuelně snižuje účinnost lymfatického systému i v oblasti imunity a dalších jeho funkcí.

“Sama mám například odebráno z levého podpaží dvanáct lymfatických uzlin během první z operací nádoru v levém prsu a díky lymfatické prevenci nemám celých 15 let od ukončení léčby žádné problémy s lymfedémy.”

Může funkci zbylých lymfatických uzlin negativně ovlivnit i cílená radioterapie? Přeci jen vlivem ozáření dochází ke zjizvení tkáně.

Ano, může a také ovlivňuje. Avšak není třeba se hroutit a propadat panice. Lymfatický systém, pokud je správně stimulován odbornou a správnou lymfatickou terapií (lymfatická masáž), má velkou schopnost regenerace a také se touto stimulací podpoří „výpomoc“ lymfatického systému z nejbližších oblastí těla, které není poničeno žádnou z onkologických léčebných zásahů. Například při narušení lymfatického systému u jedné horní končetiny částečně přebírá funkci lymfatický systém u končetiny druhé.

Pokud se objeví lymfedém, ať už v oblasti horní končetiny nebo hrudníku, kam se nejdříve obrátit a co dělat pro jeho zmírnění?

Doporučuji obrátit se co nejdříve na svého ošetřujícího onkologa a pokud se nejedná o jiný problém, poté navštívit kvalifikovaného a dobrého lymfoterapeuta. Kouzelným slovem je v tomto případě i z mé letité zkušenosti jak pacienta, tak lymfoterapeuta, PREVENCE. Pokud se tělo nebo jeho část lymfaticky ošetřuje dříve, než se lymfatický otok – lymfedém –  objeví, je téměř jistota, že se ani neobjeví nebo jen výrazně malý a lehce zvladatelný. Lymfatickou masáž lze provádět ihned po skončení onkologické léčby. U pacientů po ozařování se doporučuje začít lymfaticky ošetřovat za měsíc po poslední radioterapii.

Klíčové jsou masáže jizvy a jejího okolí. Jak by se měly správně provádět a jak dlouho po léčbě je aplikovat?

Jizvy po operaci nádoru v prsu, jizvy po ablaci, jizvy po jiných chirurgických zákrocích je třeba ošetřovat v domácí péči kvalitní systematickou masáží. Je to prevence proti tvorbě tuhých, koloidních jizev a také zlepšení stavu a funkce lymfatických cest v tkáni v okolí jizev.

Jak správně provádět…. Zkusím popsat. Malé pevné, velmi pomalé soustředné kroužky dvěma prsty po směru hodinových ručiček postupně po celé délce jizvy. Tlak až do bolesti. Provádět pomalu, precizně, dlouhodobě. To je nejlépe prakticky ukázat a naučit. Vím, že existuje specializované pracoviště péče o jizvy. Ale i zkušený lymfoterapeut by měl znát a vědět, jak se taková terapie provádí. Je to totiž součástí jejich výuky. Tyto masáže by se měly provádět co nejdříve po zákroku, jakmile jsou odstraněny drény a stehy. Doba provádění – vlastně už navždy. Jizvy je třeba udržovat v dobré kondici po celý život. Zlepšit stav jizev se dá i po letech od zákroku.

Funkci lymfatického systému lze podpořit nejen masážemi, ale i vnitřně. Co doporučujete z potravin a doplňků stravy a čeho se naopak vyvarovat?

Pravidelný pohyb a stravování v souladu s obecnými zásadami zdravé výživy – to je postačující pro dobré fungování lidského těla obecně. Pro správnou funkci lymfatického systému je důležitější spíše správná a efektivní regenerace naší psychiky. Vyvarování se stresu, dostatečný a kvalitní spánek jsou zásadními faktory.

Doporučuji vyřadit z jídelníčku průmyslově zpracované potraviny, polotovary, instantní potraviny. Nepodstupovat keto diety a minimalizovat konzumaci potravin, které zvyšují kyselost organizmu (například: červené maso, uzeniny, ústřice, mořští korýši, káva, černý čaj, mléko, oves, neloupaná rajčata). Nevhodné jsou také potraviny obsahující průmyslová barviva, dochucovadla a mnoho „éček“. Pacientky s BRCA pozitivitou – hlavně BRCA1 – by měly z jídelníčku vyřadit suroviny, které mohou být hormonálně aktivní nebo obsahují vitamín B12 (bílá ředkev, lilek, kynuté těsto, pivo, potravinové doplňky s červeným jetelem, z bylin například kotvičník, ploštičník, maliník, andělika lékařská).

Pozor také na kosmetiku a drogistické zboží, které obsahují umělou parfemaci. Vyplatí se číst složení toho, co na sebe člověk aplikuje. Největší zlo z poslední doby jsou pudry, stíny, make-upy atd. obsahující mastek. Vše, co obsahuje mastek, obsahuje také azbest. Lepší je volit produkty s kukuřičným škrobem.

Mnoho pacientek vnímá péči o lymfatický systém po léčbě rakoviny prsu značně podhodnocenou ze strany lékařů, především v informovanosti. Vidíte to stejně?

Víte, toto je velmi ožehavé téma! Musím s potěšením konstatovat, že se postoj lékařů k lymfatickým terapiím v posledních deseti letech výrazně zlepšil. I tak je stále, zejména v lymfatické prevenci, dost co zlepšovat.

Lékaři – onkologové zvlášť – jsou přetíženi, mají nadlimitní počty pacientů v péči, jsou zatíženi administrativou a další úkony jsou zhusta nad jejich kapacitu. Pokud již nenajdou místo pro sdělování dalších informací pacientům, lze to pochopit. Zde vidím to správné místo právě pro pacientské organizace, které mohou pomoci hlavně v oblasti šíření správných a ověřených informací. Ne vše, co můžeme najít na internetu, je prověřené a správné. Nikdo tyto informace nekoriguje a také za ně nikdo nezodpovídá.

S rakovinou jste se bohužel setkala i jako pacientka. Jak ovlivnila Vaši praxi právě tato zkušenost?

To, že jsem terapeut s osobní zkušeností s onkologickým onemocněním a léčbou, funguje obousměrně. Moje pacientky se například nestydí přede mnou za jizvy a jiné deformity po nemoci a léčbě. Vlastní zkušenost je důležitá v procesu vcítění se do pacienta. Pochopení jeho stavu, strachu. Většina z nich onemocněla a léčila se relativně nedávno a i skutečnost, že jsem tak dlouho od onemocnění tzv. v remisi, tedy „zdravá“, je posiluje, že je to vůbec možné.

Nebojím se s nimi sdílet moje zkušenosti, poznatky a pocity v čase. Funguji částečně zároveň jako informační kancelář a psychologická poradna 🙂